Historie chovu lhasa apso chovatelské stanice Dar Tibetu

Mezinárodní výstava v Mnichově

Tentokrát jsme se vydaly s kamarádkou Marcelou poprvé na výstavu do Mnichova. Nevím, čím to je, ale vždycky, když vyrazím někam na výstavu, je to nejhorší počasí, jaké může v tomto období být. Takže po několika slunečných dnech následovalo prudké ochlazení, sněžení, a to byl právě den, kdy jsme se vydaly na cestu do Mnichova.
Cesta byla opravdu nepříjemná, co se počasí týká. Dálnice místy mokrá, místy namrzlá, sem tam klouzavé " sněhové blátíčko ". Před Mnichovem ( asi 50 km ) byla dálnice úplně plná ve všech třech pruzích, takže jsme se až do centra města doslova sunuly asi 10 km rychlostí.
V hotelu bylo ale útulno, teploučko.. co víc bychom si mohly přát. Čekaly jsme na kamarádky ze Švýcarska, až dorazí do hotelu. Přijely až po 21. hodině. Cestu měly ještě mnohem horší, než my, stály v koloně a nebo kličkovaly po dálnici, mezi havarovanými kamiony.
Tento den a noc se stalo na německých cestách přes 100 dopravních nehod !
   Ráno už nesněžilo, mrzlo, ale občas se ukázalo i sluníčko, tak bylo hned veseleji. Veselo bylo až do chvíle, kdy jsme zaparkovaly před sportovní halou na velkém parkovišti. Parkoviště bylo pod kopečkem a hala na kopečku. Musely jsme překonat s nemalým nákladem dvoje schodiště, dost dlouhý kopeček a místy hrbolatou cestu z žulových kostek. Nakonec jsme to ale zvládly, stejně jako ostatní vystavovatelé.
   Výstava byla pořadateli hezky zvládnutá. Malé ale čisté a koberci vyložené kruhy, dost místa a spousta stánků s občerstvením pro nás i pejsky. Do kruhu lhasa nastupovali až kolem 15 hodin, tak než vše skončilo, pomalu se začalo stmívat. Vyjely jsme z Mnichova, směr domov, ale cestou jsme se zastavily v hezkém, starobylém městečku Amberg a v tamním hotelu jsme raději přespaly. Ráno, za světla a po odpočinku se jede mnohem lépe. Obzvlášť v takovém počasí.
   Tak zase někdy, možná...

konečně v Mnichově v hotelu